neprihlásený návštevník | webfilter: vypnutý |

vyhľadaj  

zobraziť všetky fotografie týždňa
Amanita caesarea
autor: Milos Villaris




WWW.PRE-NAKUPOVANIE.SK - Najbližšie predajne. Otváracie hodiny a kontaktné informácie vašich obľúbených predajní, obchodov alebo prevádzok. Vyhľadávanie na mape. Zoznam firiem. Mestá Slovenska.

Myxomycota
( úvodný text do sveta slizoviek )

Myxomycota – Hlenky


Kmen Myxomycota je zařazen do říše Protozoa – Prvoci, kde jsou zařazeny i další kmeny jako Acrasiomycota, Acritarcha, Amoebozoa, Apicomplexa, Cercozoa, Ciliophora, Dictyosteliomycota, Dinophyta, Euglenozoa, Flagellata, Heliozoa, Myxozoa, Parabasalia, Plasmodiophoromycota, Retaria a Sarcomastigophora. Tyto kmeny však na těchto stránkách nejsou předmětem našeho zájmu, proto jejích popis vynecháme.


Badhamia utricularis

Myxomycota – Hlenky: Jsou heterotrofní organizmy na rozhraní rostlinné a živočišné říše – netvoří podhoubí. Na rozdíl od hub nejsou rozkladači, ale konzumenti. Jedná se o primitivní živočišnou výživu. Vegetativní fázi představují myxaméby, myxomonády nebo mnohojaderné slizovité útvary (pseudoplasmodia nebo plasmodia), které nemají buněčnou stěnu, pouze bílkovinný periplast. V reprodukční fázi dochází po pohlavním procesu k tvorbě diploidních myxaméb, nebo diploidních mnohojaderných plasmodií a dále se potom vyvíjejí mikroskopické a makroskopické plodničky – sporokarpy, které obsahují výtrusy.

Živí se pohlcováním bakterií, prvoků, kvasinek, nebo saprofyticky na odumřelých tělech hub. Nejčastějším substrátem je tlející dřevo a listí na vlhčích místech lesních biotopů.

Kmen Myxomycota – Hlenky se dále dělí do těchto tříd: Myxomycetes – Slizovky a Protosteliomycetes – Protostelidy:

Myxomycetes – Slizovky:
Za příznivých podmínek (teplota, vlhkost) se z výtrusu uvolní myxaméby a myxomonády. Mezi nimi potom dochází ke kopulaci a následně vzniká mnohojaderné plasmodium. Posléze ztrácí plasmodium vodu a na povrchu se vytváří tenká blanka – hypothalus. Z něho potom vyrůstá sporokarp ve kterém pak začíná tvorba kapilicia. Ze zralých sporokarpů se potom následně uvolňují výtrusy. V nepříznivých podmínkách se plasmodia mění na sclerocia.


Metatrichia vesparium (Vosnatka červená)

Plazmodia se vyznačují prouděním plazmy, dělením jader, schopností růstu i po rozdělení a naopak splýváním plazmodia téhož druhu. Plazmodia dělíme na:

- protoplazmodium – mikroskopická velikost, jen pomalé proudění plazmy, vzniká jen jeden sporokarp.

- afanoplazmodium – zpočátku je jako protoplasmodium, ale potom se zvětšuje, rychle proudí, strukturu tvoří síťovitá žilnatina, vzniká více sporokarpů.

- faneroplazmodium - zpočátku je jako protoplasmodium, narůstá však do makroskopických rozměrů, struktura je členěná do gelatinózní a tekuté části, vzniká více sporokarpů.

Známe tři typy sporokarpů:
sporangia (samostatná, drobná, přisedlá nebo stopkatá) – např. Arciria, Stemonitis,
aethalia (velké, polštářovité, bez stopky) – např. Fuligo septica, Lycogala epidendrum,
plasmodiokarp (přisedlé, síťovitého tvaru) – např. Hemitrichia serpula.

Třída Slizovky zahrnuje kolem 60 rodů a přes 700 druhů a jsou vnitřně členěny do několika řádů a čeledí. Uvnitř sporokarpů se tvoří vlákna (jednotlivá nebo větvená) - kapilicium

Protosteliomycetes – Protostelidy:
Vegetativní fázi představují myxaméby nebo myxomonády s 1 – 2 bičíky. Splýváním myxaméb vznikají mnohojaderná plasmodia. Sporokarpy jsou buď různých tvarů nebo stopkaté. Je to malá skupina čítající asi 14 rodů a kolem 35 druhů , která se nejvíce vyskytuje na rozkládajícím se organickém materiálu, ale i na borce stromů. Pro nás nejznámějším rodem této třídy je rod Ceratiomyxa – Válečkovka.

Milan Novotný

vráť sa

Copyright © 2004-2012 FotoNet, všetky práva vyhradené. Optimalizované pre Mozilla Firefox.